události
HomePro ŽenyZkoumá sériové vrahy: Proč vraždí už osmileté děti?

Zkoumá sériové vrahy: Proč vraždí už osmileté děti?

- Reklama -aktualita

Píše knihy o sériových i masových vrahech a dělá o nich přednášky. Léta se jako odborník noří do zkoumání jejich osobních profilů a snaží se odhalovat příčiny, proč se někdo stane vrahem.

ANDREJ DRBOHLAV zároveň jako terapeut pracuje s dětmi a mladistvými, kteří mohou mít v životě špatně nakročeno pro poruchy chování či násilnické tendence.

„Mohu jen doufat, že z nich vrazi nebudou a že nebudou ani násilníky jako takovými. Naděje tam je, ale je velké množství vlivů, na které nemám dosah,“ říká.

Zabít je schopen téměř každý, pokud se dostane do krizové situace, například když jsou výrazně ohroženy jeho potřeby nebo když se velmi bojí.

Historie ukazuje, že jen velmi malá skupina lidí dokáže svůj morální imperativ povýšit nad uspokojení nejbazálnějších potřeb nutných k přežití.

Usmrcení druhého člověka má mnoho různých myšlenkových poloh, musíme odlišovat připravované vraždy od těch, které se dějí v afektu nebo těch, které pocházejí z vnitřního pnutí ovlivněného chorobnými sadistickými fantaziemi.

Člověk však dokáže být nesmírně temným tvorem, jde-li o jeho duši. Proto bohužel existují i ​​nesmírné podoby zla, masového vraždění či terorismu.

Co si pod temnotou duše představujete a proč by se v ní chtěl někdo vlastně ponořovat?

Metafora temnoty je lidem neznalým psychologie srozumitelnější. Mohou si tak představit, že v lidské duši jsou osvětlená místa, po kterých se chodí příjemně, dohlédneme na ně, ale i taková, která jsou temnými zákoutími a prostorem, do kterého se například bojíme jít, nebo jsme do něj uvrženi nechtěně.

Mohou souviset nejen s agresí, ale také se ztrátami či traumaty. Temných hranic se někteří občas dotýkají i tím, že sledují krimi a detektivky nebo čtou knihy, jaké píšu já.

Dokáže to být pro ně z biochemického hlediska vzrušující. Jiní však tyto hranice zkoumají nebo cíleně překračují, neboť byli například týráni či vyrůstali v neláskyplném prostředí, případně mají vážné duševní onemocnění.

V jednom rozhovoru jste řekl, že vás odborně zajímají zejména okolnosti, které v člověku vzbudily nejhorší odstíny zla. Jak jste se k této problematice vlastně dostali?

PhDr. Andrej Drbohlav (41)

je terapeut a etoped. Věnuje se práci s mládeží s poruchami chování
je také odborníkem na analýzu profilu sériových a masových vrahů, o kterých napsal několik bestsellerů
působí v pražském Institutu neuropsychiatrické péče (INEP), kde se orientuje na práci s agresivními a psychopatickými jedinci
na Slovensku mu letos vyšla kniha Psychologie sériových vrahů (Grada, 2021)
Formoval mě můj obor, ale také náhoda. Nikdy jsem si neřekl, že by mě zajímali sérioví vrazi.

Do jisté míry právě proto, že mluvení o nich se většinou týká jejich činů, a mě paradoxně nezajímají jejich činy, ale to, jak se jejich osobnost ohýbala a formovala od nejranějšího dětství.

Sériové a masové vrahy zkoumám zejména proto, že jsou svrchovanou podobou toho nejhoršího, co si v lidech dokážete představit.

Vystudoval jsem obor zaměřený na patologii chování, emocí a osobnosti a zároveň působím jako terapeut zaměřený na výbušné či agresivní jedince.

Snažím se porozumět, kam se pravděpodobně může posouvat vývojová cesta takového mladého člověka, co ji může pokazit, nebo naopak, co ji může výrazně zlepšit. Naše „duše“ má totiž různé nástroje, kterými se může z temnoty vymanit a zachránit.

- Reklama -podnikatel
- Reklama -PR články
Must Read
- Reklama -PR články
Related News
- Advertisement -podnikatel