Dlouhých čtrnáct let pracovali v Anglii a přitom snili. Dnes bývají na malebné samotě na středním Slovensku ve stoletém domě, který si i na dálku dokázali zrekonstruovat podle svých představ.
Manželé Miriam a Tomáš měli, jak sami tvrdí, velké štěstí. A to nejen na sebe navzájem, ale také na příležitosti. „V Anglii jsme mohli bydlet v krásném domečku s obrovskou garáží, do které však naše auto v životě nevešlo,“ přiznává Miriam při rozhovoru s úsměvem.
Důvodem byla jejich společná vášeň pro starý nábytek a doplňky, které během svého pobytu na ostrovech uskladňovaly právě ve zmiňované garáži. „Vždy, když byla garáž plná, přijel náklaďák a všechno odvezl.“
Velký světlý obývací pokoj s krbem a trámy
Doplňky i nábytek manželé sbírali postupně – na blešácích, v second handech s nábytkem, od známých v Anglii a jejich známých. Potom byl přivezen na Slovensko. Zdroj: Miro Pochyba
Nuže, na dobrý úlovek musíte mít štěstí nebo vskutku dobrý nos. Když se to první přihodí, to druhé se také časem dostaví, zvláště pokud budete opravdu shlížet se zánětem… Jelikož Miriam baví restaurování nábytku, vždy se potěšila novému starému kousku, který přibyl do jejich sbírky. „Těšila jsem se, protože jsem věděla, že když se vrátíme na Slovensko, budu mít co dělat.“
Doplňky i nábytek sbírali postupně – na blešácích, v second handech s nábytkem, od známých v Anglii a jejich známých. Na Slovensko přijeli s pěti obrovskými náklaďáky plnými věcí. O většině z nich měla Miriam jasnou představu, kde bude jejich místo v domě. Některé vyžadovaly větší, jiné menší úpravy; některé čekají dodnes na svoji druhou šanci.
„Tam se úžasně kupují staré věci a levně. Staré obrazy, rámy koupíte za třicet, padesát, šedesát centů. V porovnání se slovenskými antikvariáty či obchody se starožitnostmi na internetu jde o neuvěřitelné ceny. Nedávno jsem chtěla koupit vázu ve starožitnictví, stála více než 60 eur, na což jsem obchodníkovi řekla, že mám 15 eur. Vzal mě na dvůr a ukázal na vyložené zavařeninové skleničky se slovy: ,Ale jsou staré!“ To mě mělo přesvědčit, když viděl můj nevěřící výraz na tváři při vyslovení ceny.“
„V Anglii se řídí heslem reduce – reuse – recycle,“ vysvětluje Tomáš. „Na burze starých věcí je super to, že se utkají dva typy lidí. Jedni se chtějí něčeho zbavit, co považují za nepořádek, ale je jim líto vyhodit to do koše. A pak jsou tu ti druzí, kterým se něco z toho sejde.“ Tak se můžete dostat k opravdu zajímavým kouskům za levné peníze, na které byste v běžných obchodech ani nenatrefili. I díky tomu je dnes stoletý dům na slovenských lazích zařízen repasovaným anglickým nábytkem. „Nový je gauč, matrace v postelích a sanita, peřiny a polštáře v hostovské jsou slovenské,“ upřesňuje Miriam.
